|
| |
|
|
Paleomagnetizmus a magnetomineralogie hornin Českého masívu a tethydní oblasti
Schnabl, Petr ; Pruner, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, František (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
Mgr. Petr Schnabl - Disertace Paleomagnetismus a magnetomineralogie hornin Českého masivu a tethydní oblasti Abstrakt Disertační práce pojednává o paleomagnetických a horninově magnetických vlastnostech vápenců, bazaltů a alterovaných diabázů různého fanerozoického stáří. Hlavním smyslem práce je za podpory horninově magnetických metod dešifrovat historii magnetického pole Země od siluru po současnost. V jičínském vulkanickém poli jsou na základě kombinace paleomagnetismu a K/Ar datování definována dvě souvrství, konkrétně trosecké a kozákovské. Trosecké souvrství (24,6?/18,3 - 15,7 Ma) je tvořeno solitérními strombolskými vulkanity. Souvrství kozákovské (5,2 - 4,6 Ma) jsou efuzivní produkty jediného vulkánu a jeho přívodní dráha. Na bruntálsku byly stejnou metodikou dokázány dvě pleistocénní fáze vulkanické aktivity (2,6 - 2,1 Ma a 1,8 - 1,1 Ma) a jedna fáze pliocenní (4,3 - 3,3 Ma). Magnetostratigrafická korelace se ukázala jako velice zásadní pro přesnou definici hranice J/K, kterou by případně odsouhlasila mezinárodní stratigrafická komise. Důvodem je zejména vymírání plankonických Crassicolarií v rámci magnetozóny M19, které jsou nahrazovány modernějšími kalpionelami. Mimo to je zde také hranice mezi amonitovými zónami Jacobi a Durangites. Silurské a devonské paleomagnetické směry remanentní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Magnetostratigrafický výzkum vulkanického komplexu Úhošť Doupovské hory)
Schnabl, Petr ; Cajz, Vladimír ; Chadima, Martin ; Rapprich, V. ; Šlechta, Stanislav ; Pruner, Petr
Detailní magnetostratigrafický výzkum proběhl na lokalitě Úhošť u Kadaně na SV okraji doupovského vulkanického komplexu. Stáří celé vulkanické sekvence je v rozmezí od 22,09-28,66 Ma. Většina vzorků má viskózní složku, která lze snadno demagnetovat střídavým magnetickým pole 5 mT, nebo tepelnou demagnetizací při teplotě 100°C. Primární komponenta směřuje do počátku a je interpretována v rozsahu 10 až 100 mT, případně 100 až 560°C. Úhel MAD (ukazatel spolehlivosti) je menší než 7°. Střední směr spočtený ze středních směrů jednotlivých lávových proudů má hodnoty D=11,5° a I=53,9°, úhel spolehlivosti je 7,7°. Do statistiky je započteno 200 vzorků z 13 lokalit. To znamená že všech 13 lávových proudů má normální polaritu. Paleopól spočtený ze středních směrů jednotlivých lávových proudů leží na křivce zdánlivého putování pólů pro toto období. Hlavní otázka je proč v rozmezí 6 Ma, kde je 12 normálních a 11 reverzních období se všechny výlevy láv odehrály v období s normální polaritou.
|
|
| |
host ::
RSS.